Jak vzniká celiakie
Podstatou onemocnění je abnormální reakce imunitního systému na lepek, tzn. hlavní bílkovinnou složku v povrchní části pšenice, žita a ječmene. Lepek se štěpí účinkem enzymů a některé z těchto bílkovinných štěpů vyvolávají odpověď buněk imunitního systému střevní sliznice s trvalou tvorbou protilátek. Aby se choroba projevila, musí mít člověk vrozenou, tedy geneticky danou abnormální vnímavost k lepku. Pokud je lepek přítomen v potravě, imunitní systém je trvale pod tlakem a vznikají přidružené autoimunitní choroby postihující různé orgány. Časem dochází k selhání imunitního systému se vznikem řady závažných komplikací, včetně zvýšeného výskytu zhoubných nádorů.
Příznaky celiakie jsou velmi různorodé, protože postižena může být celá řada orgánů a funkcí. K nejčastějším příznakům patří autoimunitní zánět tenkého střeva a úbytek střevních klků. Dochází k poruchám trávení a vstřebávání živin, což se může projevit na poruše funkcí řady orgánů, nejčastěji na kůži, nervovém a pohybovém systému, žláz s vnitřní sekrecí. Klinický obraz se liší u dětí a dospělých.
U malých dětí se často objevují zapáchající průjmy, bolesti břicha, popř. zvracení. Dítě bývá apatické, někdy podrážděné, má větší bříško. U školních dětí ubývají střevní příznaky, v popředí je opoždění tělesného a psychického vývoje, chudokrevnost a poruchy výživy.
V dospělosti se může onemocnění manifestovat kdykoliv, příznaky mohou být podobné jako v dětství, často jsou přítomny pouze mimostřední příznaky jako chudokrevnost z nedostatku železa, předčasný úbytek kostní hmoty, záněty nervů, poruchy svalové koordinace, deprese, poruchy menstruačního cyklu, neplodnost.
(Zpracováno dle knihy: Bezlepková dieta a rady lékaře, Prof.MUDr. Frič, DrSc, Olga Mengerová)
První setkání s lepkem
Podle prospektivní studie, která proběhla u 1560 dětí v letech 1994-2004, bylo zjištěno, že pokud je lepek přidán do dětské výživy v prvních třech měsících života, dochází u této skupiny k pětinásobnému zvýšení počtu pacientů s celiakií ve srovnání se skupinou, která lepek poprvé přijme mezi 4.a 6. měsícem. Naopak, pokud je lepek přidán v 7. a dalších měsících, i u této skupiny je zvýšené riziko vzniku celiakie.
Podle nejnovějších poznatků se doporučuje zavést lepek do stravy dítěte mezi 5. a 7. měsícem v tzv. imunitním okně. Byl studován i efekt kojení v době prvního setkání s lepkem. Bylo zjištěno, že pokud je lepek podán dětem, které jsou ještě kojeny, vede to k výraznému snížení počtu pacientů s celiakií.
Rizika nedodržování bezlepkové diety
Jaká jsou rizika nedodržování bezlepkové diety u pacientů s celiakií?
MUDr. Jarmila Vospělová, dětská gastroenterologická ambulance Nemocnice Vítkovice.
Dosud jedinou známou léčbou celiakie (celoživotní nesnášenlivosti lepku) je celoživotní bezlepková dieta.
U geneticky vnímavých jedinců dochází při kontaktu s lepkem (hlavní součást obilovin) ke spuštění imunologického zánětu, jehož důsledkem je poškození sliznice tenkého střeva. Klinický obraz onemocnění je velmi variabilní, zahrnuje příznaky gastrointestinální i mimo zažívací trakt. Nemalá část pacientů je ale také zcela bez příznaků a onemocnění je u nich diagnostikováno při jeho cíleném vyhledávání. Celiakie může být diagnostikována v kterémkoliv věku. Není tedy pouze onemocněním dětí.
Zavedení bezlepkové diety vede k vymizení klinických potíží, k postupné úpravě struktury sliznice tenkého střeva ad integrum a normalizaci zvýšených titrů autoprotilátek proti lepku (tkáňové transglutamináze a endomysiu). Nedodržování bezlepkové diety znovu nastartuje imunologickou reakci vedoucí k poškození střeva. U části pacientů se objeví klinické potíže. Tito pak zpravidla s dodržováním diety problém nemají. Část pacientů ale při porušení diety potíže nemá a tak ji porušují čím dál častěji a dlouhodobě (roky). Imunologický proces běží skrytě dál a stoupá riziko rozvoje sdružených autoimunitních onemocnění – zánětu štítné žlázy (autoimunní Hashimotova tyroiditida), cukrovky 1. typu závislé na inzulinu (diabetes mellitus l.typ), nespecifických střevních zánětů (ulcerosní kolitidy a Crohnovy nemoci).
Kromě sdružených autoimunitních onemocnění jsou pacienti při porušování bezlepkové diety vystaveni také časnému výskytu zlomenin v důsledku prořídnutí kostí (osteoporosa, např. zlomenina krčku stehenní kosti), které se jinak vyskytují až v pozdním stáří. Část dívek má problémy s otěhotněním (10% pacientek s neplodností). Objevit se může únava z chudokrevnosti. V neposlední řadě je třeba zmínit riziko rozvoje nádorových onemocnění zažívacího traktu – lymfomů střeva.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že nedodržování bezlepkové diety u pacienta s celiakií sebou nese závažná rizika. Při dodržování bezlepkové diety jsou rizika výše uvedených onemocnění stejná jako u jedince, který celiakií netrpí.
Celiakii nelze vyléčit. Lze ji ale velmi úspěšně léčit celoživotní přísnou bezlepkovou dietou.
Účinnost diety
Zavedení diety - příznivý účinek na organismus se projeví v řadě několika týdnů
Důležité je důsledné dodržování diety bez výjimky
- Porušení diety: krátkodobé - může se projevit jako dietní chyba - nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem
Je-li lepek přítomen ve stravě dlouhodobě, imunitní systém je stále pod tlakem:
- přidružují se další autoimunitní choroby
- zvyšuje se výskyt nádorových onemocnění
Dodržování diety
- kontroluje se stanovením autoprotilátek, nárok 1x /rok při sledování v gastroenterologické ambulanci
- důležité pro odstranění nevědomých chyb
Někteří pacienti nemohou dosáhnout normalizace sérologických markerů celiakie. Problém bude pravděpodobně v požívání stopových množství lepku, který je schopen udržet v běhu autoiminutní reakci s trvalým poškozováním sliznice tenkého střeva.
Slzovka a její využití
Slzovka neboli Jobovy slzy je jednou z nejdéle pěstovaných obilovin na světě. Jedná se o semena divoké trávy, která jsou podobná ječmenu. Neobsahují lepek, proto se při bezlepkové dietě mohou používat jako náhrada krup. Celostní medicína považuje slzovku za potravinu s významným účinkem na zdraví. Má čistící účinky a používá se k detoxikaci organismu. Může se použít k podpůrné léčbě při zahleněnění organismu, protože odstraňuje hlen z těla. Pomáhá uvolňovat živočišné tuky, snižuje cholesterol.
Slzovku můžeme močit přes noc ve vodě. Používá se jako závařka do polévek. Když uvařenou slzovku rozmixujeme, můžeme z hmoty udělat pomazánku, nebo sekanou. Výborná je s houbami připravená jako "kuba".
